Historie obce
Jméno obce
Dle studie dr. Hubáčka o vzniku názvu Březolupy považují etymologové pánové Váša a Černý název obce Březolupy jako činitelský: březolupi jsou loupači březové kůry nebo dřevoobráběči březových polen, tzv. lup. Obec vznikla v březinách, na místech v předchozí době zničených požárem a využívaných pastvou. Někteří autoři odvozují název obce od slovinského prežma lupa, což značí chýši, ze které stráž pozorovala nepřítele.
Jiný výklad připouští vznik názvu z nominativu Březolupé, IV. pád Březolupy. Německý název z r. 1372 předpokládá český základ Březilov nebo také Břizilov, tedy kmen Březil. Koncovkou patří Březolupy (Břízolupy) do skupiny názvů obcí Kozolupy, Měcholupy a Kralupy, takže zde se vnucuje myšlenka, zda název není patronymický od osobního jména Versila, Verzila, Brezila, Březola. Tak nějak se například mohl jmenovat lokátor obce.
Historicky známé názvy obce v průběhu předchozích staletí:
rok 1261 Brsiesolub
rok 1372 Prsziselow
rok 1374 Brzizolup
rok 1375 Brzezolup
rok 1382 Brzolup
rok 1437 Brzezolup
rok 1519 Brezolup
rok 1531 Brzezolup
rok 1669 Brzezolup
rok 1718 Brezolup
rok 1764 Prezolup
rok 1824 Brzesolup
rok 1846 Březolup
rok 1876 Březolup
2. Nejstarší dějiny: od pravěku do roku 1260
Dobu vzniku současné obce nebude již patrně nikdy možné přesně zjistit. Vzhledem k ulicové zástavbě je však možno soudit na 10. až 11. století. Ale již v dobách před jejím pravděpodobným založením se v okolí současné vesnice zcela jistě nalézala další sídliště dřívějších obyvatel tohoto kraje. O tomto vypovídají četné objevy z dřívějších dob, ale i úplně nové z roku 2010.
Počátkem a v průběhu 20. století byly objeveny například kamenné nátepní ploténky, které podle archeologů patří kočovným lidem s keramikou tzv. zvonových pohárů a je jistým dokladem osídlení naší lokality před 2000 lety.
Dále lze předpokládat, že lokalita „Pastvisko“ v Chrástkách u lesa, známá jako „Hliníky“, byla osídlena již na konci 4. století před našim letopočtem, protože zde byla nalezena závaží primitivního tkalcovského stavu a později i kamenná sekera a jaspisový 8 cm dlouhý hrot. Můžeme předpokládat, že osídlení bylo založeno nad boční obchodní cestou podél toku Březnice, která vedla od Uherského Hradiště k Velkému Ořechovu a pak směrem do Horních Uher (dnešního Slovenska). Další lokality v okolí obce z tohoto období na nichž nalezli badatelé další artefakty jsou „Čertoryje“ s pazourkovými nástroji – hlazenými rádly a motyčkami z břidličnatých hornin paleolitického původu.
Vykopávky potvrzují osídlení naší oblasti i v čase starší doby železné „halštatské“, kdy byly nalezeny střepy hlazených amfor a mís spolu se střepy tuhových nádob zdobených svislým rýhováním. Poté nastal výrazný útlum v osídlení a teprve až ke konci 9. století s rozmachem Velkomoravské říše se objevilo osídlení, tentokrát slovanským lidem, který se vyznačuje střepy nádob zdobených typickou vlnovkou.
Pohřebiště této starobylé osady bylo objeveno roku 1940 při přeložení silnice v místech zvaných „Podhájková“, kdy byla nalezena těžká železná sekera tzv. „Moravská“ a nože vedle kostrových hrobů. Někdy asi v 10. století „Pastvisko“ zaniká a lidé se stěhují do údolí na „Strašovech“, kde bylo nasbírána množství střepů a hradištní keramiky. Pokračovatelem této osady jsou již pravděpodobně dnešní Březolupy. Archeologický výzkum, který probíhal v roce 2010 při stavbě nové trasy silnice mezi obcemi Šarovy a Březolupy odhalil tři zatím nezkoumané sídlištní polohy.
První dvě místa se nacházela blíže u Šarov. Nepočetné nálezy obsahují hrubou keramiku s vystouplými pupky,
sekerku ze zelené břidlice a kamenný mlat. Slovanské osídlení bylo datováno do 9. století. Dalším zajímavým
objevem byla další kulturní vrstva obsahující střepy ze 14. a 15. století. Ve vrstvě bylo rozpoznáno několik
zahloubených objektů se středověkými nálezy, mezi kterými vynikla destrukce kamenného otopného zařízení
ukrývající torza minimálně deseti keramických nádob. Nejspíše se v obou případech jedná o stopy po zaniklých
předchůdkyních obce Šarovy, která byla vypálena a opuštěna ve druhé polovině 15. století během českouherských válek. Tato vesnice byla položena jižně od nynější obce a rozkládala se zřejmě také podél vodoteče
přitékající od hradu do říčky Březnice (podle písemných pramenů tvrz-hrad přiléhala ke vsi). Zajímavostí zajisté
je, že hrad Šarov‚ ležící v současnosti na katastru obce Březolupy, byl i po vypálení a zániku vsi stále osídlen
pány ze Šarova.
Nejblíže k Březolupům se nachází třetí zkoumaná lokalita. Na mírném návrší bylo zachyceno pozdně laténské
osídlení (tzv. keltské období mezi léty 120 – 50 př. n. l.), kde bylo objeveno velké množstvím keramických
zlomků s příměsí tuhy, které se vyznačovaly ovaleným okrajem a svislým rýhováním.
Obec pravděpodobně postihlo v počátkem 13. století několik válečných vpádů, které jsou v této části Moravy
doloženy roku 1241 při útoku Tatarů a roku 1253 při vpádu uhersko-kumánském. Přes všechny tyto útrapy, ač
nejsou úplně zcela přesně známy, nedošlo nikdy k jejímu úplnému zničení, protože pak by nebylo možné, aby
byla obec jmenována v zakládací listině kláštera Smilheim.
